Nabízejme světlou tečku lidem kolem sebe

Často kolem sebe slyším věty typu ,,To je život" nebo ,,To byl zase den". Ano přiznávám se, že tyto věty také ně kdy používám. Mám špatnou náladu a nic se mi nedaří. V takových chvílích, plných špatné nálady, se mi vždy oběví světlá tečka, která postupně ozáří vše kolem mě. Je to radost. Stací nějaká hláška nebo vtip ve škole a mám hned lepší náladu. Většinou kolem sebe najdu lidi, kteří mi tu světlou tečku ,,donesou" a ozáří mi den. Někdy jsem však sama. Kolem mě není nikdo, kdo by mi pomohl a ukázal onu světlou tečku. A pak si vzpomenu na Něho. Na Boha. A svět kolem mě se nerozzáří jen světlou tečkou, ale celým sluncem. Uvědomím si, že Bůh si vybral zrovna mě. Mě, kterou dal milujícím rodičům. Těm, kteří mě dovedli k víře. A tak si říkám. Jak nevěřící lidé dokáží žít bez Boha? Co dělají v situacích, kdy kolem sebe nemají nikoho, kdo by jim ukázal tu zářící tečku prosvětlující smutné dny? A tak jsem se rozhodla. Když má někdo špatnou náladu nebo problémy, budu tu pro něj, ať už  věří v Boha nebo ne. Budu u něj a ukážu mu světlou tečku. Radost. Možná si i ten člověk někdy vědomí, že energie, kterou se chci snažit nabízet lidem v okolí, není obyčejná. A pokud se zeptá, kde se ve mě bere, mám už pro něj připravenou odpověď. Ta energie není ode mne. Je od Boha, kterému se snažim splatit dluh. Splatit to, co mi dal a stále dává tím, že budu lidem ukazovat světlou tečku. Radost.